Zahrady ve stylu Dálného východu s prvky feng šuej

Realizujeme především Čínské zahradní umění, kde čerpáme především z několikaměsíčního pobytu v Číně a z celoživotního studia feng šuej. Zahrady Dálného východu vypovídají o vztahu ke světu a odrážejí lidskou touhu po věčném životě.

V Číně a později v Japonsku byla tvorba zahrad kladena na úroveň malířství a poezie. Zahradní prostor je vytvořen tak, aby v něm žádný prvek nebyl dominantní a kde pečlivým rozvržením rostlin, zahradních budov a výzdoby, byla vytvořena dokonalá rovnováha.

Základními stavebními prvky čínského zahradního umění jsou kámen, voda a rostliny. Kameny jsou symbolem hor. Číňané obdivovali hory a pokládali je za kostru světa. V zahradách je měly symbolizovat umělé kopce a vybrané kameny. Kamenům jsou připisovány i různé vlastnosti.

Další významnou součástí zahrad je voda. Voda dodává zahradě energii a symbolizuje bohatství. Potoky a potůčky spojují zahradní zákoutí a jsou zároveň nositeli pohybu a zvuku. Rostliny dokáží svými květy a listy, svými barvami a tvary příjemně stimulovat naše smysly i fantazii. Stromy jsou uctívány jako nositelé symbolů. Představují spojení nebes a země, života a smrti, jsou jim připisovány mužské nebo ženské vlastnosti.

Dominantním rostlinným druhem je zde bambus, který je charakterizován jako zelený symbol Číny. Podle čínského způsobu myšlení je bambus symbolem pro růst a zdar. Symbolizuje pevný charakter, skromnost, zkušenost a odvahu.

Číňané používají v zahradách často vysoké druhy bambusu, jejichž stébla činí slyšitelným dech vzduchu. Námi vytvořené zahrady ve stylu feng šuej působí dojmem poklidu i když je tu pohyb i zvuk. Vše je zde strategicky rozmístěno tak, aby se posílila její krása a účinek, vše je v rovnovážném vztahu se svým okolím.

Vidíme–li feng šuej takto, není nám evropanům vůbec tak vzdálené, jak se mnozí domnívají. Také my vnímáme harmonické okolí či vyvážené prostředí jako vyloženě blahodárně, jen jsme to doposud nevysvětlovali tokem pozitivní energie , nýbrž jen dobrým vkusem.